Pravoslavné Řecko: v čem je tak jiné?
Řecko je jednou z turisticky nejoblíbenějších zemí Evropy. Pro svou krásu, historickou hodnotu a jiný styl života je každoročně navštěvováno desítkami tisíc lidí. Jiná kultura, jiná mentalita a jiný přístup k životu, to jsou faktory, které nás na Řecích fascinují.
Hlavním rozdílem mezi námi a Řeckem je přístup k víře a rodině. Více než 90 % Řeků je věřících (na ostrovech se udává více než 98 % věřících). Řekové se hlásí k pravoslaví (ortodoxní církev). Hlásíte – li se v České republice k tomu, že jste ateista, nikoho to nijak nepřekvapí, ani nepohorší. V Řecku je to jiné. Vystoupit z církve zde znamená vystoupit ze společnosti. Většina svátků, které se zde slaví, je přímo spojená se svatými a vírou. Vystoupit z církve znamená zříci se veškerých oslav i církevního sňatku, což může být problém, neboť mnoho Řeků civilní sňatky neuznává.
Řekové neuctívají papeže, nejvyšším je pro ně patriarcha (nyní Bartoloměj). Namísto kněžích vystupují tzv. Popové. Jejich cesta k církvi je poněkud snazší než u katolických kněží. Stačí pouze 3 roky semináře. Mohou se ženit a mít děti, nejsou –li v přímé službě patriarchovi.
V řeckých kostelech nenajdeme varhany, v každém (i sebemenším) kostele je místo pro patriarchu. Nejvýznamnější postavou je pro Řeky Panenka Marie. Typické jsou pro ně ikony. Oproti katolické církvi se v Řecku nesetkáme se zpovědnicemi ani odpustky. Pro zbavení se hříchu zde lidé zapalují svíce.
Svatby
Jak bylo již řečeno, Řekové, a to především ostrované, příliš neuznávají civilní sňatky. Typickou svatbou je velká veselka často připomínající výjevy z filmu Moje tlustá řecká svatba. Slavit se začíná již 6 dní před svatbou, kdy se ozdobí nevěstin dům. V pátek před svatbou slaví samostatně nevěsta a její rodina a ženich se svou rodinou. V sobotu, kdy se koná většinou obřad, slaví již obě rodiny dohromady. Není výjimkou, že řecké svatby se zúčastní 300-400 lidí. Svatební šaty platí ženich, který je ovšem na nevěstě nesmí vidět, setkávají se až v kostele. Pro výběr svatebních šatů platí rituál, kdy by si je nejdříve měla vyzkoušet 3 svobodná děvčata a potom teprve budoucí nevěsta. Na rozdíl od českých svateb je pouze jeden svědek, který se často později stává i kmotrem dítěte. Snoubence oddává pop. Chcete-li se do Řecka provdat, je nutností křest. Jste-li ovšem křtění u nás, neradujte se, pro Řeky to nemá žádný význam. Pokřtí si vás znova podle svých vlastních rituálů.
Křest
Dříve bylo dítě křtěné, jakmile dosáhlo 1. roku života, v současnosti již není tato podmínka tak striktní, ovšem stále platí určitá pravidla, která jsou dodržována. Do dne křtu se dítěti nesmí říkat jménem a nesmí se mu stříhat vlasy. Poprvé ho ostříhá až pop v den křtu, kdy mu vystříhá na hlavě křížek. Dítě je namočeno do kádě studené vody. Podotýkám, že opravdu namočeno, nikoli jako u nás, kdy je mu pouze pokapána hlavička. Dítě je poté potřeno olivovým olejem a oblečeno do šatů, které mu kupuje kmotr. Ten je také zodpovědný za výběr druhého jména, které rodiče nemohou ovlivnit. Jaké jméno kmotr popovi nadiktuje, takové dítě dostane. V případě prvního jména se dodržuje tradice řeckých jmen a to většinou jména prarodičů dítěte, kterým se tím skládá úcta. 3 týdny po křtinách následuje svaté přijímání. Kmotr se pak o dítě stará i v průběhu jeho života. V případě smrti rodičů by se měl o dítě plně postarat. Nutno dodat, že „měl by se postarat“ znamená v řeckém případě „postará se“, i kdyby byl sám ve finanční nouzi. Nejedná se o prázdnou frázi kmotrovství jako často například u nás.
Pohřeb
Zemře-li v Řecku člověk, zůstává doma v rakvi až do setmění druhého dne, tedy přes noc. V domě ovšem nezůstává sám, pozůstalí přes noc zůstávají taktéž v domě ve vedlejší místnosti. Rakev zesnulého je obložena květy a svícemi. Mladé dívky, jimž zemřeli rodiče, chodí měsíc v černém. Muži se nesmí 14 dní holit. V případě starších žen již černá barva nevyjadřuje barvu smutku, nýbrž je vnímána jako slavnostní barva, do níž se ženy oblékají v neděli.
Většina řeckých zvyklostí je spojována s vírou. Zatímco u nás se stává pojem velká rodina pouze prázdnou frází, v Řecku rodiny drží pospolu. Mladí se starají o staré prarodiče. Neexistuje (samozřejmě téměř) zde, že by staří lidé byli odvrženi od rodiny, která by se o ně odmítla postarat. Ačkoli na vesnicích žijí v mnohem skromnějších podmínkách než Češi, pojmy jako rodina, vzájemná úcta, a láska k blízkým zde nabírají úplně jiný význam.
I to bychom měli mít na paměti, cestujeme-li do této krásné, ačkoli v současnosti problémy zmítané země.
—
Foto: bongo vongo

| Srpen 27, 2010 | V Evropa, Jižní Evropa