leťme.cz

Prohlížíte článek Severní Korea.

Severní Korea

Seriál Zakázané země
  • Severní Korea

Nový seriál Zakazáné země má za cíl ukázat Vám, že i dnes, ve 21. století existují kouty světa turistům zcela nebo z velké části nepřístupné. Země, ve kterých slovo demokracie nemá své místo a ve kterých stále platí kulty velkých vůdců… Při příležitosti 20. výročí Sametové revoluce si tak připomeňme, co slova volnost, svoboda projevu či kapitalismus znamenají…

Severní Korea je snad nejtajemnější krajinou tohoto světa. Krajina skrývající se za velké osobnosti „premiéra“ a současného vůdce Kim Čong Il-a a nesmrtelného prezidenta krajiny Kim Ir Sen-a (který zemřel v roce 1994, ale roku 1998 byl vyhlášený nesmrtelným) izoluje své občany od světa tak dokonale, že ti mají zákaz mluvit s cizinci a dívat se jim do očí. Krajina, která se rozprostírá severně od 38. rovnoběžky má (podle odhadu z roku 2009) téměř 24 milionů obyvatel, vysoké procento z nich, podle údajů humanitárních organizací, žije kvůli režimu ve velké bídě. Jeho hlavním městem je Pchjongjang připomínající betonovou džungli.

Někteří z Vás možná četli knihu 1984, napsanou Georgem Orwellem. Severní Korea až nápadně připomíná zřízení představované v této knize. Po smrti Kim Ir Sen-a roku 1994 obletěly svět záběry, kde si lidé při jeho monumentální soše trhali vlasy ze smutku nebo bili hlavou o beton. Bylo to zinscenované? Nebo je to skutečně pravda? Z autentických výpovědí lidí, kteří návštívili krajinu však vyplývá, že jde o realitu. Kim Ir Sen je doslova božská postava, vymodelovaná propagandou v charismatického, láskyplného a obětavého vůdce. A skutečně, lidé ho milují. V krajině, kde je náboženství zakázané, si režim vytvořil kult vlastního Boha.

A proto, pokud se rozhodnete navštívit tuto krajinu, uvědomte si pár věcí – nikdy neuvidíte tvrdou realitu režimu a nikdy se nestřetnete ani nepromluvíte s obyčejným člověkem. Severní Korea jako cíl turismu nemá velmi co nabídnout – až na monumentální památky, sochy a muzea věnované vůdcům režimu v Pchjongjangu některých dalších lokalit (např. Kim Ir Senov-o rodiště, kde máte možnost ochutnat vodu ze studny, z které pil sám velký soudruh prezident). A nesmíme zapomenout na nádhernou horu Pakdusan vysokou 2744 m. Jde vlastně o vyhasnutou sopku s kalderou uvnitř, vyplněnou nejhlubším horským jezerem na světě. Jde o posvátné místo pro korejský lid a šance dostat se tam je minimální. Díky tomu je tam však neporušená příroda.

 
 

To, jak daleko dokáže režim zajít, můžeme ilustrovat na několika příkladech.V rámci Pchjongjangu je vybudované obrovské sídliště plné paneláků. Jde však jen o torza, ve skutečnosti nejsou připojené na vodu, elektřinu a kvůli ubohé konstrukci se pomalu rozpadávají. Ve dne v noci je hlídají vojáci, aby k nim nemohli obyčejní korejčané. Ti žijí v domnění, že za jejich stěnami se ukrývá luxus. Netuší, že obrovské kolosy zejí prázdnotou, protože režim nemá peníze na jejich dokončení. Severnou Koreu postihla obrovské finanční krize po rozpadu SSSR. Výsledkem jsou miliony lidí žijících v bídě, ovšem režim vesele staví dál – obrovské osmiproudové dálnice, po kterých přejde několik aut denně nebo novodobý symbol Severní Korey – hotel Ruygyong – více než 300 m vysoká budova, která se měla stát neluxusnějším hotelem skýtající ubytování tisícům turistů. Severní Korea investovala ročně 2% HDP na dokončení projektu, ovšem jediné, co dnes z hotelu stojí jsou holé stěny. Velký sen režimu se tak stal noční můrou a propaganda tento hotel peo jistotu vymazává z fotografií.

Režim má však k dispozici obrovskou armádu s miliony vojáků a velkým množstvím zastaralého arzenálu a ročně investuje do armády a zbraní 31% svého DPH. Pokusy o testování raket s dlouhým doletem a vývoj jaderných zbraní je trnem v oku pro mnohé státy „západního světa“. Jako zajímavost můžeme uvést, že povinná vojenská služba pro muže trvá minimálně 6 let.

Na počest Kim Ir Sen-a a jeho narození režim každoročně uspořádává mohutné masové hry pod názvem AIRANG, kde můžeme vidět více než 100 000 účinkujících. Pro pamětníky můžeme uvést, že jde o mnohem větší hry než byla Spartakiáda v Československu. Na hry se nacvičuje celý rok a jsou vrcholnými oslavami režimu. Pro našince by to možná mohl být velmi zajímavý zážitek, i když svým způsobem připomínající obludnou událost režimu.

Na konec je možné uvést, že Severní Korea není imunní vůči tlaku velkých ekonomik. Jednání s ředitelem firmy Hyundai, Každoročně organizované zájezdy za účelem podepisování smluv, první přejezd nákladního vlaku z Jižní do Severní Korey za mnoho let a navíc dohoda o vybudování průmyslového parku, možná znamenají nové časy pro tento stát. Ovšem nemotornost režimu a taktéž nový prezident Jižní Korey, který je tvrdým odpůrcem režimu celý proces ztěžují a chudí obyvatelé se jen tak brzo nedočkají změny. A vlastně asi ani netuší, že se něco děje. Žije v nich jen utkvělá představa o velkém nesmrtelném vůdci a nebezpečných kapitalistech.

Líbil se vám článek? Podpořte jej a dejte o něm vědět i ostatním.

Kamila | , , , ,
| Listopad 17, 2009 | V Asie

Ostrov Lesbos – domov básnířky Sapfó
Lesby a lesbičky – ty se vám především při pohledu na název ostrova vybaví. Ale úvaha je to mylná.

Drážďany a galerie Zwinger
Drážďany byly původně rybářskou vesničkou, ale postupem času se z ní stalo sídlo kupců, později markrabské město a poté lázeňská a královská rezidence.

Hampton Court Palace
Královský palác známý především díky Jindřichu VIII., Hampton Court Palace, měl být původně kardinálským renezančním sídlem.

Aquapark Tropical Islands
Tropical Islands rozhodně není pouhým obyčejným vodním parkem, ale imituje tropické letovisko, za jehož návštěvu byste dali obrovskou spoustu peněz a museli byste přeletět polovinu světa.