leťme.cz

Prohlížíte článek Malta – lidé, jazyk, bezpečnost.

Malta – lidé, jazyk, bezpečnost

Vyprahlá letní krajina bez známky většího vegetačního života, zelený podzim a zimy, kde sněžění zůstává výjimečnou kuriozitou. I to je Malta, ostrov ve středozemním moři, který spolu s dalšími přilehlými ostrovy tvoří Maltézskou republiku. Republiku, která je svou vlastní historií namixována někde mezi Afrikou a Evropou s výrazným anglickým vlivem, neboť právě pod vlajkou Spojeného království byla Malta spravována naposledy. Pojďte se tam tedy s námi na chvíli podívat.

Malťané

Malťané jsou velice přátelští lidé. Stačí zajít do zapadlejší místí hospůdky či baru a už se sami najdete v rozhovoru s místími štamgasty, popřípadě barmanem samotným. I v jazykových školách nebo rodinách, ve kterých studenty školy ubytovávají, potkáte samé usměvavé a otevřené lidské duše. V tomto má Malta velice blízko k charakteru Italů, popřípadě konkrétně Sicílii. Objetí a polibky na tvář jsou pro Malťany právem charakteristické. Není se ale čemu divit, jsme přece na jihu Evropy.

Pouze dvě skupiny obyvatel jsou na Maltě velice nevrlí a neslušní jak vůči místním, tak turistům. Jsou to řidiči autobusů a obsluha v restauracích. Jedni proto, že se nechtějí vzát svých 50 let starých autobusů a vedou tak politický boj s vládou, která je chce obměnit a druzí proto, že považují vlastní profesi za podřadnou a postrádají tak motivaci.

O řidičích i obsluze koluje na Maltě řada vyprávění a téměř každý Malťan by vám něco ze svých zkušeností mohl povědět. Z toho co jsem se doslechl já sám stojí za zmínku, že není výjimkou, když si řidič autobusu zastaví před kavárnou, zajde si na drink (který si hezky a pomalu vychutná) a následně se zase do autobusů vrátí a pokračuje v trase. Popřípadě jsem také slyšel, jak se revizor s řidičem dostali do sporu – řidič tak s plným autobusem zastavil u nejbližší policejní stanice a až v momentě, kdy na ní vše vyřešili, pokračoval v běžné trase. Chudáci cestující.

 
 

S obsluhou to ale není o moc lepší. Od jedné Malťanky jsem si vyslechl historku, kdy si skočila dopoledne na jednu kávu. Když po objednání čekala nepřiměřeně dlouhou dobu, zeptala se obsluhy (a nutno zdůraznit, že velice zdvořilým způsobem), zda na její kávu náhodou nezapomněli a jestli už ji v nejbližší době dostane. Dostalo se ji však akorát nevrlé odpovědi ve smyslu: „to asi nemáte nic lepšího na práci než si v tuto dobu zajít na kafe, že?“ Ano, i takhle neodpovědná obsluha může být.

Ale až na Maltu pojedete, rozhodě je hned neodzujte. Je zde spousta skvělých výjimek. Na Maltě jsme (a to úplnou náhodou) narazili na restauraci, kde byl host pro personál skutečným hostem. Nenastala chvíle, kdy by nás personál nesledoval a v případě sebemenšího náznaku ihned nepřišel ke stolu. Protože jsme tam i popili trochu vína (které nám přistavili na menší stolek do ledu), začali nám padat vydličky na zem. Než jsme se však sami stačili vůbec začít ohýbat k zemi, vydlička byla zvednutá a nová byla obratem přinesena ke stolu. Abyste rozumněli, v běžném maltézském podniku si obsluha povídá sama se sebou a tak nejste obsloužení i jako jediný host, kterého v restauraci mají. I tohle se mi stalo.

Poslední  věc, kterou bych u Malťanů zmínil, je ostražitost. Přestože jsou to lidé velice otevření, jsou také velice opatrní. Zamykání v noci a vůbec nepouštění malých dětí do ulic je zcela běžné. Na Maltě je totiž trochu problém s kriminalitou, hlavně ve spojitosti s pašováním drog z Afriky. Za můj pobyt se mi naštěstí nic nestalo (ale ztratila se mi nebo mi byla odcizena peněženka – těžko říct), každý by toto tvrdit nemusel. Kamarád z jazykové školy byl okraden minutý rok o 200 euro, letos pro změnu přišel o svůj nový iPhone. Druhý spolužák nepřišel jeden den na vyučování, protože cestou do školy potkal pobodaného Španěla, který potřeboval pomoct a tak strávil dopoledne v nemocnici a na policii. Od jiného kamaráda (z jiné jazykové školy) jsem zase slyšel, že se z nějakých tříd postupně zcela ztralily dvě slečny a tak bylo ve škole hlášení hlásající k větší opatrnosti.

Jazyk

Na Maltě se mluví maltsky, což je z většiny semitský jazyk a blíží se tak silně arabštině, ze které víceméně vychází. I přestože byla Malta poslední dobou pod nadvládou Evropanů, maltský jazyk se vyvíjel mnohem déle a mnohem dříve byl vystaven kulturám, které mluvili semitskými jazyky. Pro Evropana tak není zrovna přirozený a zní spíše exoticky. Nápisy na Maltě jsou však uváděny i anglicky, což je druhý oficiální jazyk Malty. I přestože je angličtina oficiálním úředním jazykem, neznamená to, že by byla maltština v ústraní, a že by se lidé bavili anglicky jako v Anglii.

Maltský jazyk je pro Maltu pořád jazykem číslo jedna. Důležitost angličtiny si (i díky vlivu Anglie) ale Malťané rozhodně uvědomují a téměř každý zde mluví i anglicky. Není to však mateřština a i přes to, že se na děti v rodinách mluví i anglicky (nebo jenom anglicky, záleží na rodině), krásný britský přízvuk najdete jen u vybrané části obyvatel včetně učitelů a pracovníků jazykových škol. Na Maltu se tedy jezdí za studiem angličtiny (a je zde celá řada jazykových škol), ale spíše proto, že je to jediná anglicky mluvící země v Evropě, která v létě nabízí opravdu teplé moře a krásné slunečné počasí bez deště. Ne tedy proto, že by se jazykově mohla rovnat Spojenému království.

Líbil se vám článek? Podpořte jej a dejte o něm vědět i ostatním.


Ostrov Lesbos – domov básnířky Sapfó
Lesby a lesbičky – ty se vám především při pohledu na název ostrova vybaví. Ale úvaha je to mylná.

Drážďany a galerie Zwinger
Drážďany byly původně rybářskou vesničkou, ale postupem času se z ní stalo sídlo kupců, později markrabské město a poté lázeňská a královská rezidence.

Hampton Court Palace
Královský palác známý především díky Jindřichu VIII., Hampton Court Palace, měl být původně kardinálským renezančním sídlem.

Aquapark Tropical Islands
Tropical Islands rozhodně není pouhým obyčejným vodním parkem, ale imituje tropické letovisko, za jehož návštěvu byste dali obrovskou spoustu peněz a museli byste přeletět polovinu světa.